referát - Edda

Snorri Sturluson – Edda

Osnova:
1)Co je Edda, historický rámec
2)Oddíly Eddy, stručný obsah
3)Vybrané příběhy z Gylfiho oblouzení
4)Shrnutí, důležitost Eddy z literárního a historického hlediska

Edda je islandský epos sepsaný v 13. století Snorrim Sturlusonem. Snorri se narodil zhruba v roce 1180 a byl vychován jedním z nejvzdělanějších mužů tehdejšího Islandu, zakladatelem jedné ze dvou tehdejších škol. Snorri tak v mládí mohl vystudovat základy teologie, genealogie, historie Islandu (kronika Ariho Moudrého), rétoriky, latiny a dalších, což mu umožnilo získat rozhled a prosadit se. Šikovnou sňatkovou politikou si získal bohatství a s ním i moc. Stal se zákonodárcem v Altingu, což je něco jako všelidový sněm. Za jeho vlády totiž na Islandu stálo fungovalo relativně demokratické zřízení. Během své návštěvy Norska náhodou urovnal spor s norským králem, čímž sice zajistil mír, ale nestal se příliš oblíbeným mezi některými norskými rody. Během dalších 15ti let pravděpodobně Snorri jen rozšiřoval svůj majetek a věnoval se psaní. Právě po těch 15ti letech začali rodinné spory o majetek, které sice Snorri vyhrál, ale začala tím jeho cesta do záhuby. Byl vyhnán svými příbuznými z Islandu, ale po smrti jejich vůdců se vrátil na své místo. Nedlouho poté byl jeho dům napaden úhlavními nepřáteli a Snorri sťat ve sklepě. Snorri je označován jako autor tří významných literárních děl své doby, Ságy o Egilovi, Eddy a Heimskringly, zvané též Sága o Ynglinzích.

Edda se dělí právě na 4 oddíly
1.Prolog
2.Gylfiho oblouzení
3.Jazyk básnický
4.Výčet meter

Nejprve krátce o Výčtu meter. Jde o oslavnou báseň na norského krále Haakona, jejím hlavním účelem bylo poukázat na krásy skaldské poezie a obnovit jejich slávu. Snorri tam užívá různorodých metrických systémů, hraje si se slovíčky apod. Z tohoto důvodů není Výčet meter ani reálně přeložitelný a pro běžného čtenáře zajímavý.

Prolog
Na počátku Snorri mluví o křesťanském Bohu, zmiňuje stvoření Adama a Evy a Potopu. Následně přechází ke geografii, zmiňuje se o existenci tří kontinentů, Afriky, Asie a Evropy, zaměřuje se na rozhraní Asie a Evropy, do Tróji v Turecku. V Tróji se králi Mennónovi a Troán, dceři krále Priama, narodil malý Tór. Byl dán na vychování k vévodovi Lórikovi, který se o Tóra pečlivě staral. Když Tór dorostl do plné mužské síly, což bylo zhruba v deseti letech, zabil svého pěstouna i jeho manželku, uchvátil jeho Thrákijské panství a vydal se do světa. Na severu potkal věštkyni Síbíl, kterou pojal za svou ženu a dlouhou řadou potomků dospějeme až k Vódenovi, zvanému též Ódin. Ten měl za manželku Frígídu, zvanou též Frigg. Oba byli velice moudří a měli věštecké schopnosti. Když se jednoho dne Ódinovi zjevila věštba, že ho čeká na severu věčná sláva, nemeškal, chopil celé své hospodářství a vydali se na sever. Po dlouhé cestě z Turecka dorazili do Saska, kde se usadili. Ódin zde dosadil za vládce své syny, jeden se stal zakladatelem Franckého národa, druhý prapředkem rodu Völsungů. Ódin mezitím pokračoval dál na sever, v Dánsku jen dosadil svého syna (zakladatele velké dynastie Skjöldungů) na trůn a více se nezdržoval a pokračoval dále do Švédska. Tam byl místními dán jeho lidu název Ásové, neboť přišli z Asie. Ódin se ve Švédsku v klidu usadil, jen ještě dosadil dalšího syna do Norska a sám si ve Švédsku nechal syna Yngviho, zakladatele Ynglinské dynastie o které hovoří právě Sága o Ynglinzích. Na konci Prologu se Snorri snaží prokázat důvěryhodnost svých slov pomocí porovnávání jazyků zemí, kam Ódin dosadil své syny (kteří pravděpodobně mluvili jednotně)

Další části je Gylfiho oblouzení. Tato část je nejvíce epická a poskytuje čtenáři komplexní pohled na severskou mytologii. Obsah nemá cenu valně rozebírat, neboť jde o spousty různých pověstí, spojených velmi jednoduchým rámcem. Švédskýž král Gylfi, moudrý a znalý kouzel, obdivuje Ásy pro jejich schopnosti a znalosti, vydává se k nim proto v přestrojení. Když dorazí do nádherného města, představí se jako Gangleri, což znamená “Znavený cestou”. Prochází městem a zeptá se kolemjdoucího, čí je jeden z obrovských paláců. Jako odpověď je odveden do síně, kde sedí Vysoký, Stejně Vysoký a Třetí. Za všechny tři tam seděl Ódin, neboť všechny tři jména jsou jeho přezdívky. Gylfi jim pokládá otázky a oni mu odpovídají. Postupně prochází celou severskou mytologii od vzniku světa až po jeho konec zvaný Ragnarök. Gangleri se nakonec ptá, co nastane po Ragnaröku. Na to mu není zodpovězeno, ale je kouzlem uspán a když se probouzí, je na pusté pláni, celé obrovské město zmizelo, tak se vrací do své říše, kde se pověsti které slyšel u Ásů začnou šířit. Na konci se Snorri snaží propojit severskou mytologii s evropskou a tureckou, když označuje trójského Hektora jako Tóra a tureckého Ulixe jako Lokiho.

Jako ukázku severské mytologie bych zde rád převyprávěl Ragnarök, tedy pověst o konci světa. Hlavní aktéři:
Ódin – hlavní vůdce Ásů,
Tór – Ódinův syn, nejsilnější ze všech stvoření na světě
einherjové – Bojovníci padlí za bitev, přijati do Ódinova domu Valhally
Loki – Ás, ale také jejich zrádce, způsobil jim velké problémy, byl za to uvězněn
Fenri – Vlk, syn Lokiho. Uvázán Ásy, protože podle sudby zabije Ódina
Midgardsorm – Obrovský podmořský had, syn Lokiho
Surt – vůdce Múspellských obrů, nepřítel Ásů
Ásgard – hlavní město Ásů

Neznámo kdy, náhle přijdou tři nejkrutější zimy, zvané též fimbulské. Mezi nimi nebude žádné léto. Pak přijdou další tři stejné zimy. Během tohoto lidstvo ztratí své morální principy, bratr zabije bratra, syn otce, bratranec se ožení se sestřenicí apod. Tehdy vlk zhltne slunce a jiný vlk zhltne měsíc. Tak nastane těžká doba pro všechny. Hory se začnou chvět, pouta trhat, až se Loki i Fenri osvobodí, Midgardsorm bude běsnit až vylije moře z břehů. Tehdy připluje loď Nalfgar, složená z umrlčích nehtů, proto každý kdo umře s neostříhanými nehty pomáhá zkáze světa. Na té lodi budou obři a další nepřátelé Ásů. Múspellští obři vyjedou pod vedením Surta do boje, vlk Fenri se vyřítí s tlamou od nebes až k zemi. Všechny tyto šiky se setkají na pláni Vígrid a potáhnou směrem k Ásgardu. Ásové nemeškají a začnou svolávat své vojsko, a hned jak je to možné, vytáhnou nepřátelům naproti. Pak nastane bitva, kde Tór zabije Midgardsorma ale sám zemře na otravu hadovým jedem, Fenri zadáví Ódina, ale pak k Fenrimu přiběhne Vídar, přišlápne mu spodní čelist a roztrhne mu chřtán. Spousta bohů takto zemře, až nakonec Surt svrhne na zemi oheň, který vše spálí. Ve zbytcích světa pak vznikají různé krásné i ohavné síně, kam se lidé dostávají podle toho, jací byli v životě. Co bude dál, neví nikdo.

Dalším dílem Eddy je tzv. Jazyk básnický. Rámcem je podobný Gylfiho oblouzení, neboť se i zde jsou otázky a odpovědi, jen se Ásů ptá obr, nikoliv člověk, a pochopitelně klade jiné otázky. Celé část je komponována jako vysvětlování kenningů. Kenningy jsou složené útvary, vyskytující se především ve skaldské poezii. Např “příznivce hadů” znamená léto. Obr se proto Ásů ptá, proč se to či ono nazývá tak, či jak se onomu říká. Bohové mu trpělivě odpovídají. Celý Jazyk básnický nemá žádné zakončení. Prostě je náhle utnut.
Pro zajímavost uvádím několik kenningů:
Obydlí vzduchu, země a Slunce – nebe
Oheň nebe a vzduchu – Slunce
oheň ruky, blesk ruky – Zlato
Obyvatelé kůže obydlí velryby – složený kenning (z vícero kenningů), označuje Islanďany

Závěr: Edda, jakožto severský epos nedotčený křesťanstvím, nám svým obsažným pojednáním o mytologii pomáhá nahlédnout do severské kultury raného středověku, do její mytologie, jazyka a hlavně do tehdejší poezie.