Rostlinné orgány

Stručné rozdělení:

Jednoduché (většinou jednobuněčné rostliny)

Jejich tělo není rozdělené na více částí a jmenuje se Stélka (thallus)

Složené (většinou vícebuněčné rostliny)

Jejich tělo se jmenuje Kormus a rozděluje se na orgány 2 typů

1. Vegetativní orgány:

   Slouží primárně k růstu rostliny (růstové období=vegetační období)

   • Kořen (radix)
   • Stonek (kaulom)
   • List (fylom)
2. Generativní (reprodukční) orgány:
   • Květ
   • Semeno
   • Plod

----------organologie-nauka o orgánech rostliny----------

(1) Vegetativní orgány

Kořen (radix)

Podzemní orgán, který nemá listy, výjimku tvoří některé metamorfózy např. oddének (zdřevnatělý stonek, který má zakrnělé lístky neboli šupinky a je pod zemí, stejně jako kořen. Vyskytuje se u kapradin konvalinky kosatce nebo třeba u sasanky

!k++++++++k!
!k++++++++k!
!k++++++++k!
!k++++++++k!
!k++++++++k!
!k++++++++k!
 1222222221
  12222221
   122221
    1221
     11

jedničky vytvářejí kořenovou čepičku *(má za úkol chránit dvojky, což jsou iniciály (stále se dělící pletiva = meristémy)

jedničky s dvojkami dohromady vytváří tzv. vzrostný vrchol

vykřičníky znázorňují rhizodermis (podzemní pokožka rostliny)nemá průduchy ani kutikulu, propouští živiny do kořene (vosková látka – odpuzuje vodu) pozn. endodermis (nadzemní pokožka rostliny)má průduchy a kutikulu

Pod rhizodermis je základní kůra kořene (chrání c. svazky) označená káčkem

No a nakonec pluska znázorňují střední válec, kterým proudí cévní svazky (ty jsou uspořádány paprsčitě) to znamená, že se vedle sebe střídá lýko a dřevo (u stonku jsou uspořádány bočně )

Mezi kůrou (k) a středním válcem (+) se nachází tenká oddělovací vrstva endodermis a ještě pod touto vrstvou je pletivo zvané pericykl , které zajišťuje růst postranních kořenů

Z uvedených informací vyplývá, že má kořen odspoda 3 zóny:
dělivou poté prodlužovací (tím směrem se to jakoby rozdělí) no a nakonec absorpční (přijímá živiny přes rhizodermis)
další jeho funkce jsou zásobní (v cévních svazcích) syntetická produkce aminokyselin, alkaloidů… a upevňovací (aby rostlina držela v půdě).

1. Kořenová soustava Alorhizie

   Již jsem se dotkl tzv. postranních kořenů vyrůstají z tzv. hlavního kořene (ten vznikne z prvního kořínku zvaného radikula z obou typů těchto kořenů vyrůstá ještě třetí typ a sice kořenové vlásky Výskyt Alorhizie je u stromů a vůbec všech Dvouděložných rostlin

2. Kořenová soustava Homorhizie

   Druhá možnost je, že hlavní kořen není, což se můžete sami podívat, když třeba vytrhnete drn trávy, že všechny kořínky budou zhruba stejné. Tyto kořeny nemůžeme nazvat postranními, protože nemají být k čemu postranní --> proto se nazývají adventivní kořeny též svazčité výskyt je u trav a tedy „Jednoděložných rostlin“

Kořeny se ještě dělí podle tvaru (typicky hlavního kořene), předpokládám, že z názvu je zřejmé, jaký mají kořeny tvar akorát by mohl nastat problém u vřetenovitého kořene- vypadá jako kuželovitý, akorát s MENŠÍM úhlem

• Nitkovitý kořen (fazole, obilí)
• Válcovitý kořen (křen)
• Vřetenovitý kořen (mrkev, petržel)
• Kuželovitý kořen (stromy)
• Řepovitý kořen (řepa)
• Chůdovitý kořen (upevňují např. smrky nebo jedle v sypké půdě)

Metamorfóza kořene

Metamorfóza znamená přeměna, zmorfování, kdo zná Power Rangers, tak si určitě pamatuje „morfujem!!!“ a pak se přeměnili na nějaké stroje či co…

Důvod morfování je prostý, rostlina žila v nějakém prostředí, kde se potřebovala zadaptovat, protože se změnilo třeba podnebí (doba ledová) no a v novém prostředí pro ni bylo výhodnější přiřadit (kořenu) nějakou efektivnější funkci

Druhy metamorfózy:

1. Haustoria (kořeny parazitů) (odebírání živin z hostitele) jmelí
2. Kořenové hlízy (zásobní funkce) př. jiřina, vstavač
3. Vzdušné kořeny (aerobní) monstera
4. Příčepivé kořeny (přichycovací funkce) břečťany
5. Dužnaté kořeny a Bulvy (zásobní funkce)Celer, řepa
6. Dýchací kořeny = pneumatofory – výměna plynů (bažinaté rostliny)

Význam kořenů:

• potrava, píce
• surovina pro průmysl (cukrová řepa „cukrovka“)
• léčiva + drogy – rulík, reveň, hořec

Stonek (kaulom)(caulis)

Funkce:

1. Nosí ostatní orgány (mimo kořen)
2. Rozvádí živiny (transportní funkce)
3. Fotosyntetická funkce (pokud je přítomen chlorenchym)
4. Zásobní funkce
5. Rozmnožovací funkce pomocí metamorfovaných stonků (šlahouny, oddénky)
6. Krycí funkce (na okrajích)

   Holý stonek s listy se nazývá prýt

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

                       eee
                      eeppee
                     eeppppee
                    eeppppppee
                   eeppppppppee
                  eeppppppppppee
                 eeppppppppppppee
                eeppppppppppppppee
               eeppppppppppppppppee
              eeppppppppppppppppppee
             eeppppppppppppppppppppee
            eeppppppppppppppppppppppee
           eeppppppppppppppppppppppppee
          eeppppppppppppppppppppppppppee
         eeppppppppppppppppppppppppppppee
        eeppppppppppppppppppppppppppppppee
       eepppppppppppEEEEEEEEppppppppppppee
      eepppppppppppELLLLLLLLEppppppppppppppee
     eepppppppppppELLLKKKKLLLEpppppppppppppee
    eeppppppppppppELLLKddddKLLLEpppppppppppppee
   eeppppppppppppELLKdd OO ddKLLEpppppppppppppee
  eepppppppppppppELLLKddddKLLLEppppppppppppppee
  eeppppppppppppppELLLKKKKLLLEpppppppppppppppee
   eeppppppppppppppELLLLLLLLEppppppppppppppppee
     eeppppppppppppppEEEEEEEEppppppppppppppee
      eepppppppppppppppppppppppppppppppppppee
       eepppppppppppppppppppppppppppppppppee
        eepppppppppppppppppppppppppppppppee
         eepppppppppppppppppppppppppppppee
          eepppppppppppppppppppppppppppee
           eepppppppppppppppppppppppppee
            eepppppppppppppppppppppppee
             eepppppppppppppppppppppee
              eepppppppppppppppppppee
               eepppppppppppppppppee
                eepppppppppppppppee
                 eepppppppppppppee
                  eepppppppppppee
                   eepppppppppee
                    eepppppppee
                     eepppppee
                      eepppee
                       eepee
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

e- znázorňuje epidermis(pokožku stonku)

p- primární kůra

E- endodermis dělící část primární kůry od středního válce

C- cévní svazky

K- kambium (dělivé pletivo. zajišťuje rozšiřování stonku)

• pod kambiem už je pouze dřevo, nad kambiem lýko --> bočný systém cévních svazků (kambium vylučuje dovnitř dřevo a okolo sebe lýko)
• Jednoděložným rostlinám (travám) kambium chybí (to je ostatně vidět, že tráva třeba za půl roku není tlustší, než předtím)
• Rostlina může tloustnout i bez kambia a sice zvětšováním buněk, to ale není zdaleka tak intenzivní jako za pomocí tohoto pletiva

Tvorba kůry:

• Felogén(druhotné krycí pletivo) --> korek (ztvrdlý felogén) --> borka (popraskaný ztvrdlý felogén)

Na vrcholu stonku je iniciála (viz výše) obalená pupenem – obdoba kořenové čepičky

Obilí má kolínka (takové to ztvrdlé)- to kolínko se dále nerozšiřuje – Takovémuto místu, které na stonku neroste se říká Noda jinak také uzlina (mnohdy z takového místa vyrůstá list, ale ne u obilí) naproti tomu zbylému úseku, který roste se říká internodium

Rozdělení

Rozdělení stonků podle zdřevnatění: jestli při průběžném růstu stonek jen ztloustne nebo zdřevnatí

1. Bylina (žádné dřevo)
   1. Stvol (má přízemní růžici) takové ty listy dole (třeba na pampelišce)
   2. Lodyha (listy rostou pravidelně po celé délce stonku)
   3. Stéblo (duté, není dužnaté, má kolínka, lodyha a stvol jsou dužnaté) př. obilí žito, oves, pšenice
2. Dřevina
   1. Kmen = Stromy (nahoře se větví v koruny) akát, jabloň, Hrušeň
   2. Keř (větví se již odspodu) tis
   3. Polokeř (větví se odspodu a nahoře navíc už není dřevnatý) př. borůvka, brusinka

Rozdělení stonku podle průřezu: Tvar stonku, když ho příčně rozřízneme

• Válcovitý
• Trojhranný
• Čtyřhranný
• Rýhovaný
• Hřídlatý

Rozdělení stonku podle směru: jestli roste přímo nahoru nebo ne

• Přímý stonek (roste přímo vzhůru) divizna
• Plazivý stonek (repens) jetel plazivý
• Vystoupavý stonek (ascendens)
• Ovíjivý stonek (volubilis) !o něco!

  a)levotočivý (při pohledu shora krouží proti směru hodinových ručiček a vzniká pravotočivá šroubovice) častější, než pravotočivý – fazol, svlačec

  b)pravotočivý (po směru hodinových ručiček, levotočivá šroubovice) vzácně – chmel

• Popínavý stonek !na něco! břečťan
• Poléhavý stonek (decumbens) truskavec

  …

  Rozdělení stonku podle větvení

• Vidličnaté(he­miblastické)(dicho­tomické) jmelí bílé, plavuně
• Vrcholičnaté(boč­ní)(holoblastic­ké)(axilární) nejčastější větvení př. jehličnany
• Hroznovité

Metamorfóza stonku

• Oddének (kapradiny, kosatec, sasanka, konvalinka)
• Oddénková hlíza -pod zemí(zásobní funkce) brambora
• Stonková hlíza -nad zemí- kedluben
• Šlahouny (rozmnožovací funkce)jahody
• Trny (kolce) př. trnka, hloh, akát
• Zakrnělý stonek (brachioblast) modřín
• Zdužnatělý stonek (zásobárna vody) kaktusy
• Stonkový úponek (vinná réva)

Hospodářský význam

• Potrava (brambora)
• Léčiva (chinin- chininová kůra- léčba žluté zimnice-Asie, Afrika)
• Koření (skořice zázvor)
• Průmyslovost konopí, len, kaučukovník, pryskyřice, korkový dub Šp. Port.(proto je korek tak typický na uzávírání vín)

List(fylom)

• je zpravidla zelený
• má omezený růst (nemá prvotní meristém „iniciálu“)
• vznik z pupenu, kde se mezitím ukládají stavební látky pro nový list
• zánik již po prvním vegetačním období (pořád rostou, pak skončí a hned nato chcípnou) Vegetační období u jhličnanů může trvat až 4 roky, ale u ostatních rostlin většinou ani rok… (ach ten listopad) existuje však i nesmrtelný superlist, který zůstává stále zelený: Jedná se o „Makchie“

Funkce:

1. Asimilační funkce (přeměna anorg, látek na organické pomocí fotosyntézy --> naklání se za Sluncem, aby mohl lépe fotosyntetizovat
2. Transpirační funkce (vypařování)
3. Obranná funkce listů (jen u některých rostlin) pomocí trichomů
4. Zásobní funkce (u dužnatého listu)

Typy listů:

• podle funkce:
  1. Děložní lístky (zásobní funkce)
  2. Asimilační listy (asimilační funkce)
  3. Listeny (v květu nebo květenství)
• podle čepelí:
  1. Jednoduché (javor, platan, dub, buk, pampeliška, trávy, Hruška)
  2. Složené (Jírovec Maďar)

Výplňová pletiva listu:

• palisádový parenchym = asimilační výplňové pletivo listu, které má tvar palisád
• houbový parenchym -!!- tvar houby

Metamorfóza listu:

• Trny (kaktus bodlák trnka)
• Zdužnatělé listy(sukulenty) (voda + cukry) cibule
• Úponky hrachor
• Masožravka (u nás jsou nejznámější láčkovky)

Hospodářský význam

• jídlo, krmivo, koření, čaje, léčiva, (tabák)

Komentáře ke článku

Počet příspěvků: 28, zvýraznění nových komentářů je možné pouze po přihlášení.

Přidat příspěvek:

Autor:

Příspěvek:

• Používejte smajlíky, které se zobrazí jako obrázky: :-), :-(, ;-), :-D, 8-O, 8-), :-?, :-x, :-P, :-|, z obou stran nechte mezeru, aby mohly být rozpoznány.
• Odkazy zapisujte jako "text odkazu":http://adresa.cz/ukoncena-mezerou
• Případně se podívejte na rozšířenou syntaxi Texy!, stejně jako v článcích.