Vzniklo překvapivě v klášteře v Cluny, který získal totální svobodu na svém světském pánovi. Kláštery měly totální svobodu, materiální, soudní i ve volbě opata. Na popud tohoto hnutí vznikala další a další, starající se např. o vnitřní život klášterů.
Spor o nadvládu nad církví. Papež se pokusil ovládnout církev,
jmenoval milánského arcibiskupa bez posvěcení císaře. Dále vydal
dokument, který mu povoloval jmenovat a odvolávat císaře a zbavovat poddané
z přísahy císaři
Císař(Jindřich IV.) papeže odvolal, ale ten to odmítl a uvrhl
císaře do kladby. Aby si císař udržel pozici mezi šlechtou, vydal se
k papeži a požádal ho o opuštění, papež musel vyhovět. Poté
ovšem ještě proběhly boje, které Jindřich vyhrál a tudíž vlastně
vyhrál celý spor o investituru.
Výsledek bojů: rozdělení moci → světský vládce: právo a
hmotné statky, církev ->kanonická volba
Hlavní účastník boje o investituru
Výsledkem gregoriánské reformy bylo posílení papežského primátu
vůči vnitřnímu životu církve – od této doby papežové posilují svůj
vliv v církvi, papež se stává odvolací instancí a zasahuje do chodu
jednotlivých místních církví. Politická oblast života byla
desakralizována a prohloubil se tak rozdíl mezi klérem a laiky.
copied from Wikipedia:„www.wikipedia.com“
Přijat Konkordát Wormský
Podepsali to Papež Kalist a Jindřich V. z boží vůle Císař
Římský 23.9. 1122
hlavní body: Papež rozhoduje o biskupech, císař o hmotných
statcích a právech onoho biskupa
Schválena Magna Charta důležitý dokument pro Anglosaské právo a vůbec, prazáklad lidských práv, obsahuje Habeas Corpus, zakazuje neodůvodněné a neschválené zvýšení daní, zavedení přesných měr a vah, svobodná volba opatů a biskupů.
mimo jiné: Svolán 4. Lateránský koncil, Peking dobyt Mongoly, Císařem Římským se stavá Fridrich II.
Ještě není vložen žadný komentář.